na Blog.cz

Ahoj,

tak jsem zase dlouho nepsala, ale to víte, škola... Podařilo se mi získat další 4 z chemie (takže mám 4, 4, 3- a 1), skvěle -_- Ale řekla bych, že to vás zajímat nebude.

.Uff, potřebuju se vypsat ohledně takového... nevím, jak to nazvat... trapasu. Prostě mám jednu kamarádku, které občas dávám přečíst, co napíšu. Ona to prostě chápe, nepříjdu jí kvůli tomu divná. Tak jsem jí ve škole podala mobil, aby si jeden (ne moc povedený) příběh přečetla. Bohužel, druhá kamarádka (se kterou sedím v lavici) zaregistrovala, že si něco čte a chtěla se taky podívat. Já se bránila, že to radši nic není. Ona se jen zeptala: "Co, dala si se na psaní erotickejch povídek?" Musela jsem se hájit - "Ne, jen fanfikce..." Její výraz asi nezapomenu. Pak si ten mobil prostě vzala a četla si to. Já totálně zrudla a schovala se do dlaní. Když si to dočetla, tvářila se, že o mně ztratila všechny iluze. Uf, po tom se soustředit na slohovku -.-

.Cestou na zastávku to vyvrcholilo, když se ta první kamarádka zmínila, že si to ráda přečte na webu. Na to ta druhá zareaguje, ani nevím jak, já na ně začnu, ať jsou potichu. Další dva z naší party se začnou ptát, o co jde a vznikne hádka na nejvyšší hlasitost, kde já křičím (mírně hodně histericky) ať jsou zticha a neřešej to. Na konec se to alespoň ty dva nedozvěděli, což je úspěch, ale tohle už nikdy nechci zažít... -_-

Ahoj,

takže já si tu pohodlně celý týden relaxuju, jelikož jsem nemocná, potom přijdu na blog a co nevidím...byla jsem nominovaná čtyřmi z vás! Jsem opravdu ráda, že na mě tak myslíte, ale čím jsem si tohle vysloužila? :D Teď budu muset nachvíli zapnout mozek a přemýšlet -_-

Tak jo, už to nebudu okecávat, tady to máte:

Ahoj,

.eh...moc se vám omlouvám, že jsem odjela bez ohlášení ale (asi mi to nuvěříte) já úplně zapomněla, že pojedeme na hory a na horách nebyla wifi...

.Učila jsem se jezdit na snowboardu a tak jsem ráda, že jsem se vrátila (živá, ne v černým pytli na mrtvoly...) :D Jako docela to ušlo - umím zatáčet a zvládnu jet na vleku :D Ale napadala jsem se... Moje milá instruktorka mě (neúmyslně) ještě trochu dorazila. Říkala něco ve smyslu: "...musíš pokrčit kolena, jako by sis chtěla kleknout...a jetli ti to nejde, tak si prostě představ, že tě někdo nutí a ty si kleknout musíš..." Eh, v tu chvíli jsem si prostě nemohla vybavit nic jiného, než Lokiho. Naneštěstí mi to řekla během jízdy a já začala myslet...ehm...na všechno možné, přihlouple se usmívat a kecla jsem si (v plný rychlosti) na zadek. Asi bych tam seděla a tupě se smála ještě půl dne, kdyby ke mě nedorazila se slovy: "Na co jsi prosímtě myslela? A proč tu sedíš na zemi? A proč se sakra směješ??" Achjo, chudák malá si musela myslet, že jsem duševně narušená :D

.Dál bych ráda řekla - na připravované kapitolovce se pořád pracuje. Eh...musím přiznat, že každou chvíli něco oravuju a tak a že mám pocit, že jí sem dám snad až bude celá hotová.... :D Ne, to snad zase ne, ale asi si počkáte. Pokusím se mezi psaním zmíněné kapitolovky a děláním kravin napsat nějákou jednorázovku, snad na to vybyde čas...

.A nazávěr bych se s vámi ráda podělila o svoje zážitky při psaní si s kamarádkou. Určitě si pamatujete, jak jsem sem psala ten sen, kde jsem hrála s Tomem flašku... No a mojí kamarádce mobil pořád psal, že jí píšu z Letňan (tam bydlím) a ne z Janských lázní (kde jsem byla). Ptala se mě, co to má znamenat a mě nenapadlo nic lepšího, než jí napsat, že jsem všem lhala abych mohla být dom sama s Tomem a (nejen) hrát flašku. Ona (trochu střelená a zamilovaná do Roba Downeyho jr.) mi npsala, že ona je zase doma s "Robem". A tak jsme si psaly "ve 4" (anglicky) a nazávěr jsme si zahráli všichni flašku :D Prostě není nad to mít kamarádku, která chápe vaše fantazie a ještě se přidá :D

Nakonec jsme si takhle psaly každej den a stal se z toho zvyk, teď nám to přijde naprosto normální...

.Tak jen na závěr - pokud chcete Tomovi něco vzkázat, ráda mu to vyřídím :D