Kapitolové povídky × Jednorázovky ×

Ztracena v dešti | Jednorázovky

26. března 2014 v 21:37 | Veri |  Jednorázovky
Ahoj,
tak jsem tu po dlouhé době s příběhem, opět jednorázovkou. Vznikl při nudné cetě (v dešti) autem do OBI. Nudila jsem se a prostě začala přemýšlet. Nakonec mě napadlo to sepsat a tohle je výsledek. Když jsem si to celé představovala, byly rozhovory anglicky, tak jsem to tak i napsala. Doufám, že se bude líbit.



..Celá na kost promočená jsem klopýtala po tmě ulicemi Londýna. Očividně jsem zabloudila. Potřebovala jsem oddech, tak jsem si sedla na obrubník. Pořád ještě pršelo, ale přístřeší veškeré žádné. No nic, to by mě stejně nezachránilo, pomyslela jsem si.

..Najednou slyším kroky, jak někdo prochází ulicí za mými zády.
"Darling, are you alright?" ozval se za mnou příjemný, povědomý hlas.
"I am totally soaked ...and strayed, but yeah, I am ok."
"You can't sit here like this ... um ...come with me."

..Ohlédla jsem se, kvůli tmě nic neviděla. Něco v jeho hlase mě přimělo vstát a jít s ním.
"I am Tom, by the way, Tom Hiddleston."
To mi vyrazilo dech, tak proto jsem znala jeho hlas! "Oh ...I saw you in some movies... I am sort of your fan." pokusila jsem se o co nejvyrovnanější tón.
"Really?"
"Yes ...I've seen The Avengers, War Horse, Hollow Crown, Only Lovers Left Alive and... um, doesen't matter, I've seen a lot of your films and all are fantastic."
"Oh, bless you for saying that..."

..Radši bych se neměla nechat unést, říkala jsem si, ale copak to jde? Chci říct, právě mě pozval k sobě domů, abych nemusela moknout na ulici.
"It's so kind of you ...you invite me to your place, so I needn't sit outside on the rain."
"Oh, that's the fewest I could do. I just felt that I have to help you."

..Tohle je neuvěřitelné, vážně neuvěřitelné, míhalo se mi hlavou..Došli jsme k jednomu domu, on odemkl vchodové dveře a podržel je pro mě. Když jsme byli v jeho bytě, rozhlédla jsem se. Vždycky jsem si říkala, jak to tam asi vypadá. Byl tam mírný nepořádek, ale to jsem skoro nevnímala.

.."Eh, I think you should get undressed. Ehehehe... that sounds wrong. I meant your clothes is wet and 'cause of that you should take it off."
Hlavou mi blesklo pár hříšných myšlenek, ale podařilo se mi je zaplašit. "Ok." řekla jsem.
"Well, I'll be in the kitchen, I'll prepare something to eat."

..Odešel do kuchyně a já si začala sundávat nacucané oblečení. Všimla jsem si, že ze mě dokonce kape na podlahu. Nakonec jsem si musela sundat i spodní prádlo, jelikož bylo mokré, jako bych se v něm koupala. Teď byl problém, co na sebe.
"Can I take some your clothes?" zavolala jsem otázku.
Zřejmě mi chtěl něco najít, tak přišel, ale když viděl, že na sobě nic nemám zrozpačitěl a rychle se otočil. "I should have assume you'll be naked." poznamenal nakonec omluvným a pobaveným tónem.
"Nevermind, come in." řekla jsem.
Musím uznat, že bylo až komické, jak se snažil vyhnout pohledu na mě, zřejmě aby to nevypadalo, že zneužívá situace.

..Nakonec jsem na sobě měla jeho triko, které mi, vzhledem k mé výšce, bylo spíš něčím na způsob noční košile a příjemný župan. Sedla jsem si na gauč, Tom si sedl vedle mě a podal mi talíř s omeletou.
"Oh, thanks." poděkovala jsem.
"And how did it happen, that girl like you is roaming at streets of London?" zeptal se.
"Um... I am just studying in London, so I don't know it here well and... when it grew dark ...I just get lost." vysvětlila jsem mezi sousty. Měla jsem hlad jako vlk, protože jsem naposledy jedla, a to obědvala před deseti hodinami a navíc poslední asi hodinu bloudila Londýnem.

..Když jsme dojedli, odnesl nádobí do kuchyně a vrátil se se dvěma mističkami.
"And as sweet ending of dinner, I have got pudding here!" pronesl s úsměvem.
Zasmála jsem se a pustila se do jídla.

..Dojedli jsme a já se začala (čistě ze zdvořilosti, ne že by se mi chtělo) mít k odchodu.
"No, you have to stay here."
"Oh, really? I just..." nevěděla jsem co říct dál, tohle bylo jak z mých snů.
"Yes, just have a nap on my bed. I'll be here, on sofa."
"Ok. And thank you very much, it's so kind of you..."
Byla jsem docela unavená, tak jsem dál neprotestovala. Na hodinku si zdřímnu a půjdu, říkala jsem si. Lehla jsem si na postel, na peřinu a zavřela oči. Pořád se mi nechtělo uvěřit, kde usínám.

.."Good morning darling. It's time to get up." uslyšela jsem někoho šeptat do mého ucha.
V tu chvíli mi došlo, kde vlastně jsem. Rychle jsem se posadila a omluvným tónem jsem řekla: "Oh, I am sorry ...I didn't want fall asleep for whole night. I just wanted have a short nap ...like for one hour and than go away."
"It is ok, I offered it to you."
"But... I was sleeping on your bed and ...you had to sleep on the sofa..."
"Ehehehe, I just have to confess, I slept here, along with you."
To mě totálně dorazilo, já spala v jedné posteli s Tomem Hiddlestonem, nikdo mi to ani neuvěří.

..Vyhrabala jsem se na nohy a zamířila za ním do kuchyně. Na stole na mě čekala miska cereálií a hrnek čaje. Když jsem se nasnídala, vstala jsem a prohlásila: "I really think I should go now. But thank you very much for all! I am so pleased, I was with you, in your house ...and in your bed..." Zasmála jsem se a on taky.
Pak dodal: "And what if I say... stay here?"
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Chane Chane | Web | 27. března 2014 v 15:53 | Reagovat

WOW tak to bylo úžasné. Nejsem závistivá ale tohle to bych si nechala líbit :)
Jinak Aj text je super je to více autentičtější.
Moc se mi to líbilo těším se na něco dalšího

2 Krystý Krystý | Web | 27. března 2014 v 19:47 | Reagovat

Krása! Já bych nejspíš oneměla, nebo omdlela... Mluvit s Tomem a být u něj doma tak mě asi vezou do márnice :D
Ty rozhovory v Aj jsou lepší. Dokážu si to živějc představit.

3 Allassa Allassa | 29. března 2014 v 20:11 | Reagovat

Jedno jediné slovo vystihující povídku: Geniální.

4 Niky Niky | 31. března 2014 v 17:34 | Reagovat

Je to úžasně napsané. Potkat Toma by u mě vyvolal srdešní zástavu a natož s ním jít domů a spát v jeho posteli :D. Tahle povídka je prostě úžasná a má to nápad. Vážně dobře píšeš.
PS: Obdivuji tě že jsi zvládla ty věty v angličtině +tleská+

5 Maggi Maggi | Web | 1. dubna 2014 v 20:59 | Reagovat

Nebudu tady vypisovat mé nadšení, protože to by se jn rovnalo zběsilému a náhodnému bušení do klávesnice. :D Za angličtinu ti tleskám, jsi dobrá. ;D Ten nápad je geniální a otevřený konec, který mi umožňuje si zbytek domyslet podle sebe.. wow. *.*

6 Veri Veri | E-mail | Web | 8. dubna 2014 v 16:48 | Reagovat

[1]: [2]: [3]: [4]: [5]: Moc vám všem děkuji za chválu (jak povídky, tak mojí angličtiny), jsem moc ráda, že se vám to líbilo :-D

7 Lucy Lucy | E-mail | Web | 24. dubna 2014 v 20:30 | Reagovat

Já upřímně věřím tomu, že on je ten typ člověka, co by něco takového udělal:)
Thumbs up pro anglické konverzace, je to uvěřitelnější.

8 Yoyo Yoyo | Web | 9. května 2014 v 17:17 | Reagovat

Roztomilé :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama